Energie z biomasy pomáhá venkovu

Parlament schválil těsně před svým rozpuštěním zastavení podpory čisté energetiky. Rozvoj těchto odvětví je ale třeba udržet, neboť mají kladný dopad na udržitelný rozvoj venkova.  Ještě letos bude dokončeno několik projektů, které vám představíme na této stránce, společně s nimi i jejich přínosy pro společnost. 

Důvody pro zastavení podpory pro nové OZE byly různé, ale žádný z nich nebyl takový, aby vysvětloval tak náhlé a úplné omezení. Obnovitelné zdroje totiž dokázaly, že umí vyprodukovat velké množství energie a že se mohou významně podílet na energetickém mixu ČR. Tím se zbavily přívlastku „alternativní zdroje“. Přitom také dokáží přinést investice do regionu a jsou velkým odbytištěm produktů českého průmyslu. Za tu krátkou dobu podpory také zajistily práci několika desítkám tisíců lidí.

V poslední době se však začalo opomíjet, že jde o obnovitelný zdroj a co to ve skutečnosti znamená. Začínají se objevovat názory, že OZE ohrožuje „normální“ energetiku a průmysl. Bohužel, nikdo neví, co je vlastně to „normální“. Jediné, co lze s klidným svědomím dělat, je analyzovat historii. A ta říká, že před příchodem elektrotechnické revoluce i na počátku této éry člověk jiné, než obnovitelné zdroje neznal a nevyužíval. Z toho je možno definovat i budoucnost – obnovitelné zdroje budeme mít i potom, co fosilní dojdou. Je otázkou, jestli mezi tím lidstvo najde jiný udržitelný zdroj energie. Pokud tedy OZE mohou mít významný podíl v energetickém mixu – nechť jej mají. Otázkou zůstává, za jakou cenu a jakým způsobem bude realizována jejich podpora.

OZE jsou důležité odvětví

Pravda je, že podpora fotovoltaiky vykazuje chyby, kterým je třeba se v budoucnu vyvarovat, ale současně kvůli nim nelze vše zatracovat. Ve své podstatě je fotovoltaika skvělý zdroj energie. Všichni její odpůrci ale zdůrazňují, tedy aspoň ti, kdo stáli za zastavením podpory OZE, jen kolik na ni musíme všichni přispívat. Tato částka je pak mediálně zneužívána pro dosažení i politických cílů a zdiskreditování OZE.

Současně lze ale vyslovit naději, že v oblasti obnovitelných zdrojů nastane novověk. Po volbách a pod novým politickým vedením totiž bude nutné najít společnou řeč na toto téma napříč všemi resorty. Bez ohledu na politickou příslušnost by měli všichni pochopit, že OZE je vlastně základ našeho života, tedy udržitelného života.

Všechny OZE a na venkově zejména energetická biomasa a bioplyn jsou dnes velmi důležitým odvětvím, které umí přirozeně řešit hned několik ožehavých problémů současnosti. Pěstujeme komodity, vyrábíme potraviny, recyklujeme a využíváme odpad. A to všechno stále dokola, protože hospodaříme se stejným množstvím materiálu – jen k tomu dostáváme sluneční záření.

Najít model pro podporu

Objektivně je zřejmé, že ekonomicko-enviromentálně-sociální přínosy využití OZE převyšují hodnotu vyplácené podpory. Od počátku ale bylo nešťastné, že se přistoupilo k finanční formě provozní a investiční podpory. To automaticky vyvolalo odpor občanů, protože kvůli tomu se „něco“ zdražilo. Vhodnějším přístupem by bylo penalizovat škody na životním prostředí způsobené neobnovitelnými zdroji. Přirozeně by se tak i formovalo povědomí občanů a OZE by získalo na atraktivitě.

Využití energetického potenciálu biomasy a následně bioplynu má mnoho kladných dopadů: Snížení skládkování biologicky rozložitelných odpadů, využití vedlejších zemědělských produktů a navazujícího průmyslu, zvýšení energetické účinnosti díky produkci energie v místě spotřeby, udržení tradičního českého zemědělství a lesnictví, zvýšení konkurenceschopnosti díky výhodné produkci energií a úspoře na likvidaci odpadů, snížení schodku mezinárodního obchodu díky produkci finálních výrobků ze zemědělské prvovýroby atd.

Přidají-li se k těmto kladům navíc i argumenty, že energetické využití biomasy a bioplynu pomáhá rozvoji venkova, zvyšuje zaměstnanost, přináší investice a je přísunem peněz do regionu, pak není možné, aby se co nejdříve neuzavřel politický konsenzus. Jen je pak nutné najít model, který tyto přirozené zdroje rozumně upřednostní před jinými a méně přirozenými alternativami, jako jsou např. fosilní a jaderné zdroje.

Využití zbytkových surovin

V tomto světle by například budoucnost využití biomasy a bioplynu v zemědělství mohla vypadat jako jedna právě realizovaná bioplynová stanice v obci Maleč, která je navržena na využití pouze zbytkových produktů z prvovýroby. Jde o využití hovězí kejdy a zbytkového či kvalitou neodpovídajícího krmiva. Instalovaný elektrický výkon této BPS bude 170 kW a tomu odpovídající tepelný výkon.

Generovaná elektrická energie bude sloužit k pokrytí vlastní spotřeby farmy a přebytky budou dodávány do sítě. Tepelná energie bude využita pro ohřev teplé užitkové vody pro potřeby dojírny, odchovny telat a sociálního zázemí. Teplo bude dále využito pro temperování provozních prostor a v zimě také na protimrazová opatření (vyhřívání kejdových cest a ohřev napájecí vody).

Využitím vlastních vedlejších produktů se stane farma energeticky soběstačná s drobnými přebytky, které budou dodávány do distribuční sítě. Navíc zůstane pro potřeby farmy digestát, který je při aplikaci na zemědělskou půdu v mnoha ohledech lepší, než přímá aplikace kejdy.

Bioplynová stanice v tomto provedení je přínosná a realizaci obdobným projektům by nemělo bránit ani omezení v podobě národního akčního plánu pro OZE.

Regiony mají problémy

Problémy s lokální vysokou nezaměstnaností trápí řadu regionů napříč Českou republikou. Nyní jsou například plné noviny krize těžkého průmyslu na Ostravsku. Toto téma však pouze vystřídalo jiný problém, který dříve plnil tisk a tím byla situace na Děčínsku a ve Šluknovském výběžku.

Děčín se potýká s velkou nezaměstnaností. Příčinou je téměř úplné uzavření tradičního průmyslu bez náhrady a zrušení pracovních míst. Velký úbytek zaměstnanců zaznamenala i zemědělská výroba, která je omezována třemi chráněnými krajinnými oblastmi a zvětšením travních ploch na úkor orné půdy.

Veškerý rozvoj je soustředěn pouze do obchodního sektoru a turistického ruchu. Turistická sezóna v tomto regionu však není celoroční a nové obchodní domy řetězců žádnou přidanou hodnotu nepřinesou. Velká nezaměstnanost vede ke snížení životní úrovně a tím k poklesu kupní síly.

Dalším místem, kterým peníze z regionu mizí, je energetika. Lidé platí účty za energie společnostem, které sídlí a vyrábějí v jiném regionu a někdy i v jiném státě. Peníze, které místní obyvatelé vydělají tak utíkají mimo region a dál se již nepřináší ekonomický efekt – neúčastní oběhu v regionu.

Energetická základna rozvoje

Světlé výjimky ovšem existují i na Děčínsku. Jde o dvě bioplynové stanice, které přináší na venkov rozvoj a produkují udržitelným způsobem energie pro své okolí. Jde o BPS Bukovina a BPS Lesná. Obě dohromady se postaraly o vznik šesti nových přímých pracovních míst. Možná si říkáte, že to není zrovna moc, ale je nutné vidět i všechny souvislosti a nepřímé vazby. Náklady na stavbu obou bioplynek přesáhly v 100 milionů korun. Tyto prostředky skončili z velké části u místních stavebních firem a výrobců strojních technologií z České republiky. Nejde však jen o kus betonu, železa a nebo kabelu. Velká část z této investice skončila v regionu i v podobě výplat pracovníků realizačních firem. Dalo by se říct, že se tím zvýšila tržba ve výše zmiňovaných řetězcích, které jen posílají peníze z regionu pryč. To je do značné míry pravda, ale je nutné doufat a také všemožně podporovat, aby velká část byla utracena za regionální služby a místní produkty. Jen tímto způsobem je možné dál region rozvíjet. Než peníze z regionu utečou, musí se co několikrát v regionu otočit. Tímto způsobem vznikají navazující pracovní místa. Šest nových přímých pracovních míst může tedy vytvořit několik dalších. Nejdůležitější na tom však je, že tyto projekty peníze do regionu přinášejí v podobě prodeje elektrické a tepelné energie a následně do regionu rozpouštějí v podobě platby za služby spojené s provozem a mzdy zaměstnancům.

Bioplynové stanice vedle elektrické energie produkují i teplo, které v těchto případech slouží k vytápění administrativních a obytných budov, servisních dílen, sušení dřeva a zemědělských staveb. Ve výhledu je vytápění truhlárny a další provozů. Bioplynové stanice tak potvrzují svoji funkci energetické základny pro další rozvoj regionu. Produkují energie za výhodných podmínek a zvyšují tak konkurenceschopnost těch, kteří toho využívají. Vznikají tak další pracovní místa a zvyšuje se objem peněz kolující v regionu. Navíc drtivá většina vlastníků bioplynových stanic, a není tomu jinak i u zde zmiňovaných, jsou „domorodý“ obyvatelé a výnosy z provozu zeleného zdroje opět vracejí v podobě daní, investic a údržby do zemědělské a přidružené výroby.

Ing. Adam Moravec
vedoucí bioplynové sekce Českého sdružení pro biomasu