Zastupitelé v Meziříčí chtějí teplo z bioplynové stanice

Velké Meziříčí – Levnější teplo pro místní školy, levnější údržbu zeleně a finanční přínos do městské kasy. To si slibuje radnice ve Velkém Meziříčí od plánované výstavby bioplynové stanice na okraji města.

Zařízení k výrobě bioplynu a jeho energetickému využití chce ještě letos začít stavět u obchvatu na Třebíč obchodní společnost BC Energy Sloup. „Jedná se o pozemky soukromého vlastníka, které jsou vedeny jako průmyslové a nacházejí se tři sta až čtyři sta metrů od poslední městské zástavby,“ řekl meziříčský starosta Radovan Necid. Provozovatel radnici nabídl vybudování teplovodu a dodávání tepla za 150 korun za gigajoule po dobu dvaceti let.

„To je asi za třetinu ceny plynu. Pro naše dvě základní školy a dům s pečovatelskou službou jde o úsporu zhruba jeden a půl milionu korun ročně,“ pravil starosta. „Další úsporou je likvidace hmoty po sečení trávy na veřejných plochách. Dnes ji vozíme až do Žďáru nad Sázavou a nově do Dolních Heřmanic. Likvidace v bioplynce by znamenala úsporu kolem sta tisíc korun ročně,“ spočítal Necid.

Navíc si město od investora vyjednalo dotaci na sport a kulturu, a to 6,5 milionu korun za dvacet let. Zastupitelé naprostou většinou záměr firmy BC Energy podpořili. Projekt teď prochází schvalovacím procesem u státních úřadů. V dokumentaci počítá investor s bioplynovou stanicí s elektrickým výkonem kolem jednoho megawattu.

„Termín zahájení stavby závisí na podaných žádostech a jejich odsouhlasení. Počítáme s tím, že by ke spuštění provozu mohlo dojít v létě příštího roku,“ konstatoval zástupce z BC Energy Roman Brůžička.

Dopravní riziko

Jak zároveň Brůžička poznamenal, ročně by měli v zařízení, kde najdou pracovní uplatnění až čtyři osoby, zpracovat podle předběžných odhadů na dvacet tisíc tun produktů rostlinné výroby.

„Chceme využít nejenom zelené plodiny, bioodpad, ale rovněž kejdu a hnůj od zemědělců,“ dodal Brůžička.

Hlavními dodavateli zemědělských surovin do stanice budou převážně zemědělská družstva působící v obcích jižně či jihozápadně od Meziříčí, například z Oslavice, Nového Telečkova, Rudíkova, Trnavy a dalších, přičemž samotná zavážka se uskuteční běžnou zemědělskou přepravní technikou, u níž převládají traktorové přívěsy či návěsy.

Město u dálnice D1 se už dlouhodobě potýká s hustým automobilovým provozem. Velkomeziříčský starosta Radovan Necid spatřuje v souvislosti se svozem surovin pro bioplynovou stanici další rizika v dopravě.

„Podle posledního sčítání Ředitelství silnic a dálnic České republiky lokalitou denně projede celkem 461 automobilů. Dovoz materiálu do bioplynové stanice by dopravu zvýšil o pět procent,“ tvrdí první muž velkomeziříčské radnice.

Nejvíc nákladních aut bude mířit podle Necida do bioplynové stanice při podzimní sklizni kukuřice, v průběhu roku by mělo být aut o něco méně.

„Více než případného zápachu z bioplynové stanice se obávám většího dopravního zatížení přímo ve městě. Nadšená z toho rozhodně nejsem, doufám, že si starosta pohlídá, aby provozovatel zařízení dodržel všechno, co slíbil. Ale prozatím jsou to pouze plány na papíře,“ podotkla Alena Navrátilová z Velkého Meziříčí.

Bioplynových stanic v Kraji Vysočina díky výhodné výkupní ceně za elektřinu rychle přibývá. Začátkem letošního roku jich fungovalo osmatřicet.

Proti některým projektům „bioplynek“ se ale postavili místní lidé, kteří se báli zvýšení hustoty nákladní dopravy a také zápachu.

Například v Libkově Vodě na Pelhřimovsku odmítli stavbu bioplynové stanice v místním referendu. V obci se v důsledku tohoto počinu letos konaly nové komunální volby.

Teplem z bioplynových stanic se už na Vysočině vytápějí školy v Lípě a rovněž některé byty ve Žďáře nad Sázavou. V zemědělství se jím často vyhřívají hospodářské budovy, na biofarmě v Sasově vznikla sušárna zemědělských produktů.

Zdroj zdarsky.denik.cz