Soběstačnost nade vše, shodli se v Kněžicích a vsadili na bioplyn
Reportáž — 18. 8. 2012„A rajčata ve sklenících byste tady ještě pěstovat nechtěli?“ ptá se paní Jarmila Smotlachová místních při prohlídce bioplynové stanice v Kněžicích u Nymburka. „Pan starosta uvažoval o sušárně květin, ale ještě uvidíme,“ smějí se zaměstnanci obecního úřadu a pokračují od kotelny směrem k fermentorům, ve kterých vzniká bioplyn. Svoji bioplynku dnes Kněžičtí hrdě ukazují komisi soutěže Vesnice roku – ta je složená ze starostů dalších úspěšných obcí i úředníků MMR. Není divu, že se Kněžice do soutěže přihlásily – jsou zřejmě jedinou energeticky soběstačnou vesnicí v Česku.
Levné bioplynové teplo až do domu
Kotle na hnědé uhlí nebo dřevo ve sklepech místních domů se už několik let nepoužívají, stejně tak jako z komínů místních domů se už nekouří. Zatímco dřív to byl jediný možný způsob vytápění, protože k zemnímu plynu Kněžice připojené nejsou, dnes má 96% místních domů vedle kotle ve sklepě výměník tepla, kam vedou teplovody z místní bioplynky. Je to velmi výhodné – za jeden GJ tepla platí občané pouze 290 Kč. Stejně tak elektřiny dodává obec do sítě více, než kolik sama spotřebuje, a tak na ní vydělává.
Vůbec nejblíž to má k místnímu zdroji elektřiny a tepla pan Stanislav Čermák, vedoucí místní bioplynky, který bydlí hned naproti. Zatímco dřív byl řidičem v nákladní dopravě, od roku 2006 se společně s pěti dalšími zaměstnanci stará o provoz bioplynky. „Hlavně ze začátku sem přicházelo tolik lidí, kteří nám radili, jak bychom měli co dělat,“ vzpomíná na dobu, kdy se bioplynka ještě stavěla. Kombinace bioplynky s elektrárnou, která tak zajistí veškerý přísun tepla a energie pro celou vesnici po celý rok, byl i v té době pilotní projekt, na jeho výsledek se netrpělivě čekalo.
Vize nezávislé energie začíná u nelibě znějících odpadů
A jak místní bioplynka funguje? „Sváží se sem kejda hospodářských zvířat, obsah žump a septiků, odpady z restaurací a supermarketů, krev z jatek,“ vypočítal pan Čermák, co všechno pravidelně přivážejí cisterny a náklaďáky. Na rozdíl od zemědělských bioplynek, ta místní recykluje i odpadky. Krev a shnilé potraviny procházejí tepelnou hygienizací. Díky fermentaci v obřích kulatých fermentorech vzniká z tohoto materiálu bioplyn, který slouží jako obnovitelný zdroj tepla a energie. V zimě ještě bioplynku doplňují dva kotle – spalují štěpku z místních obecních lesů a balíky slámy z okolních luk.
Odvážný starosta Milan Kazda, který pilotní projekt vymyslel, je dodnes hlavním vizionářem a vysloužil si díky tomu rozsáhlou podporu svých pěti set obyvatel. Připouští, že nebylo zpočátku lehké obyvatele přesvědčit, aby s projektem souhlasili. „Požádali jsme tehdy jednoho staršího člena zastupitelstva, aby občany osobně obešel a vysvětlil jim, jak bude bioplynka fungovat a co všechno obci přinese,“ prozradil Kazda, jak si získal podporu většiny obyvatel. Ti nikdy nelitovali – za teplo dnes platí několikanásobně méně než v okolních městech. Obci bioplynová stanice přinese ročně 6 milionů Kč a uspoří za rok 2000 tun emisí CO2.
Soběstačnost, která smrdí, nebo vlastně nesmrdí?
Letos starosta plánoval další rozšíření bioplynky, aby mohl připojit k teplu a elektřině i zbývajících několik málo procent místních. V obci ale vznikla petice – jako hlavní argument proti uvedli její signatáři zápach. „Poté co jsme zastřešili jeden z fermentorů, který byl na začátku otevřený, už se zápachem opravdu problém nemáme. Když jsem přímo na bioplynce nebo bydlím za rohem, tak to někdy cítím, ale o nic víc než třeba vedlejší farmu s kravami,“ uvádí pan Čermák. A opravdu – při příjezdu do Kněžic nás „vůně venkova“ přivedla ke kravské stáji, ale kde je místní bioplynka, na to jsme se museli poptat. Při prohlídce jsme se ovšem nadýchali všemožných výparů, protože nám ukázali nejen v létě odstavené kotle, ale i fermentory, které byly plné pravé biomasy.
Odcházíme společně s komisí Vesnice roku a před branou bioplynky nás čeká překvapení – vystoupení malých mažoretek, které doprovází kapela. Je zjevné, že místní lidé mají k biplynce dobrý vztah, vždyť mnozí z nich se nedávno postavili proti petici, a tak podpořili starostu Milana Kazdu. Protože bioplynku vlastní obec, občané dobře vědí, že z jejího provozu a výsledné soběstačnosti profitují především oni sami. Uvidíme, jestli se nakonec rozhodnou pro rozšíření.