Meclovští zemědělci slavnostně otevírali bioplynku

Meclov – Odpadní teplo z Meclovské zemědělské by se mohlo v budoucnu využít minimálně k vytápění mateřinky, školy a dalších obecních budov.

K užitku zemědělcům, obci i podnikatelům může být nová bioplynová stanice, která vyrostla za 86 milionů korun v sousedství ředitelství Meclovské zemědělské, a. s., na konci Meclova směrem na Mašovice.

„Původně jsme bioplynku chtěli postavit v Srbech, kde máme hodně živočišné výroby. Ale neuspěli jsme, neboť prý by to nebylo estetické a měli i obavy ze zápachu. Neměli zájem, třebaže odpadní teplo by tam v zimě vystačilo na vytápění celé vesnice. Nakonec jsme se rozhodli, že ji postavíme tady v Meclově. Starosta náš záměr podporoval, zastupitelé také,“ říká ředitel společnosti Jaroslav Hána.

Stavba vznikla za podpory dotace, ale s ní to nebylo zase tak jednoduché. „Zkoušeli jsme nejprve žádat o dotaci Ministerstvo zemědělství ČR, na bioplynky tehdy dávali 30 %. Zemědělci žádali celkem 1,6 miliardy korun a nakonec dotační titul zrušili. Když nastoupil do funkce ministra zemědělství Petr Bendl, měli jsme znovu možnost žádat o příspěvek. Zájem byl obrovský, přihlásilo se 105 žadatelů, ze kterých vybrali 25. My jsme byli asi sedmnáctí, kteří dotaci na bioplynku dostali, bylo to 22,5 milionu,“ vysvětluje Hána s tím, že pokud odpočtou dotace, investice by se jim měla vrátit za 8 až 9 roků.

„Životnost stavby je tak 30, 40 let, musí se během té doby samozřejmě počítat s výměnou některých součástí. Ale myslím, že mě bioplynka přežije,“ směje se Hána.

S novým zařízením vyjádřil spokojenost i meclovský starosta.

„Myslím si, že je třeba řediteli Meclovské zemědělské poděkovat za odvahu, že se do takto náročné investice pustil. Rýsuje se zároveň spolupráce obce se společností a týká se využití tepla, které vzniká při spalování bioplynu a jež vychází z agregátů jako teplá voda. Po ukončení zkušebního provozu by obec mohla nechat vypracovat studii a poté i projektovou dokumentaci na vytápění části Meclova, nebo alespoň obecních objektů, například školy, školky a pohostinství,“ předesílá starosta Zdeněk Martínek s tím, že odpadního tepla vzniká hodně, dala by se s ním vytápět nejméně polovina obce.

Potěšení nad novou bioplynovou stanicí vyjádřil na pódiu poslanec PČR Jiří Papež: „Jsem přesvědčen, že bioplynové stanice mají být součástí zemědělské výroby, v níž je meclovská společnost tak úspěšná. Stát by měl podporovat do budoucna ty bioplynové stanice, které jsou navázány na živočišnou výrobu.“

„Tím, že jsme dnes tady, chceme ukázat a jasně deklarovat, že nám jde o rozvoj venkova a ten nám leží na srdci. Plzeňský kraj byl vyhlášen nejlepším místem pro život. Máme krásná místa i šikovné lidi a ředitel meclovské akciové společnosti je toho příkladem,“ uvedl mimo jiné hejtman Milan Chovanec.

Počin meclovských zemědělců se zamlouvá i krajskému radnímu pro oblast zemědělství a životního prostředí.

„Jenom je můžu chválit. Na kraji připravuji projekt Plzeňský kraj energeticky nezávislý a součástí by měly být bioplynové stanice, které mohou vytápět přilehlé vesnice. Jestli nás do budoucna vedle nedostatku vody něco ohrožuje, je to nedostatek zdrojů tepla. A obecně: když si člověk vzpomene, jak venkov vypadal před pár lety, dnes musí mít radost z každého pokroku,“ říká Petr Smutný.

Návštěvníci bioplynky měli nejen možnost si ji důkladně prohlédnout, ale i ve stanu okusit nepočítaně dobrot z rautu, který připravili žáci horšovskotýnského učiliště.

K tomu jim hrál a zpíval Falko-Melodi, jehož čas od času vystřídala moravská cimbálová muzika se zpěvákem Jožkou Šmukařem.

Nebojí se Meclovští, že bioplynka zahltí jejich obec zápachem?

„Bydlím kousek od ní, a protože jsem vyrůstala na vesnici, nevidím v tom problém. Každý má doma nějaké to zvířectvo, které taky pokaždé nevoní,“ odpověděla nám se smíchem paní Lenka.

Zdroj domazlicky.denik.cz